Proti soudnímu stíhání Nedima Gürsela protestovala řada světových literátů. V roce 2009 byla Svazem tureckých nakladatelů Gürselovi udělena Cena za svobodu projevu.
Pro svou nekonvenční interpretaci posvátných muslimských textů a literární zpodobení proroka Muhammada, které islám v jakékoliv formě přísně zakazuje, je autor v Turecku stíhán za "podněcování k nepřátelství, nenávisti a hanobení náboženství".
Řada příběhů má silně erotický podtext, vyprávění čerpající z arabských legend nabývá charakteru žánru fantasy.
O těchto nejuctívanějších pohanských bohyních se Muhammad původně zmínil v Koránu (tzv. satanské verše), aby se smířil se svými odpůrci, ale později je zavrhl.
Muhammadův nárok na výsadní zastupování jediného Boha je konfrontován s fiktivní výpovědí tří předislámských ženských božstev, "Alláhových dcer".
Kniha obsahuje jak příběhy z autorovy současnosti a nedávné minulosti, tak příběhy ze života proroka Muhammada a arabské legendy z období počátku islámu.
Na prahu šedesátky se tak podle vlastních slov snaží vyrovnat se se svým vztahem k Bohu, a odpovědí je právě tento román, v němž se Muhammad stává kontroverzní literární postavou.
Od počátečního idealismu dospěl Nedim Gürsel ke kritickému pohledu na Muhammada i na jeho zjevení.
Kniha reflektuje autorův vztah k islámu.