Autorka popisuje svět dnešních poutníků, kteří s sebou vozí svou cestovatelskou výbavu (miniaturní šampony, skládací zubní kartáčky, pantofle), své nemoci z časových posunů a vlastní jazyk. Návštěva tohoto světa je díky autorčinu vypravěčskému mistrovství velkým zážitkem.
Jsme všichni nomády, pro které je překonávání prostoru smyslem života?
Odkud se bere lidský nepokoj, potřeba přemísťovat se?
Proč lidé cestují, proč nezůstávají na místě?
Tokarczuková píše, že se setkala s dnešními běguny, kteří neustále jezdí moskevským metrem. Děj není založen na osudech postav ani na příběhu, je postaven na kulturním fenoménu: cestování.
Věřili, že svět je dílem ďábla a ten má největší moc nad lidmi, kteří stojí na místě.
Běguni (Poutníci) byli příslušníci ruské pravoslavné sekty z osmnáctého století.
Dlouho očekávaný román, kterému zasvětila tři roky práce, je odvážným dílem, v němž vypovídá hodně o sobě a svém vidění světa.
V Polsku je vydání poslední knihy Olgy Tokarczukové Běguni považováno za literární událost roku 2007, a podle mnohých je to opravdu nejlepší kniha známé autorky.