V Božské Lásce a Moudrosti Swedenborg vysvětluje podstatu Boha, stvoření a lidstva v pojmech Božské Lásky a Moudrosti, což jsou dva základní aspekty Božské podstaty a dvě základní kosmické síly. To činí z Božské Lásky a Moudrosti nejabstraktnější a nejfilozofičtější z autorových zralých teologických spisů. Centrální myšlenky tohoto díla jsou přesto jasné, jednoduché a poučné. Zároveň se v něm setkáváme s teologií podanou Swedenborgem v její nejuniverzalističtější formě. Práce předkládá obraz bezmezně milujícího Boha, jenž je stejnou měrou přítomen s každým a v každém na zemi a který nikoho neodsuzuje. Božská Prozřetelnost pak pokračuje tím, že tento idealistický obraz slučuje s realitou rozděleného a válčícího světa. To umožnilo Swedenborgovi napsat, že nebe "nemůže být složeno z lidí jediného náboženství, ale potřebuje lidi mnoha náboženství. Proto všichni, kdo tyto dva univerzální principy církve" (víru v Boha a život v poslušnosti Božích přikázání) "pojmou do svého života, mají své místo v nebeském člověku, tedy v nebi."
Božská Láska a Moudrost vyniká mezi jinými pracemi publikovanými autorem v roce 1763 jedním významným rysem/ Každá z výše zmíněných tzv. čtyř nauk využívá k podepření svých tvrzení četné odkazy na Písmo. Zejména na Nauce o Pánu je znát zřejmé Swedenborgovo úsilí dokázat, že učení na dané téma je pevně založeno na doslovném znění bible. Naopak v Božské Lásce a Moudrosti je odkazů na Písmo jen několik a často slouží spíše k vysvětlení významu diskutovaných biblických pasáží než jako opora dané teologické otázky. Autor se dovolává zejména lidské zkušenosti a rozumu, a tím oslovuje spíše vědychtivé osvícenecké publikum než ortodoxní zájmy církve.
Božská Láska a Moudrost je filozofickou prací, jež stručnou a uspořádanou formou předkládá filozofii stvoření tvořící základ Swedenborgových teologických spisů. V kapitole 3, odstavci 188 Swedenborg píše, že "cílem tohoto nevelkého díla je odkrýt příčiny, aby tak mohly být spatřeny účinky, a tím rozptýlit temnotu, ve které vězí lidé církve, pokud jde o jejich poznání Boha, Pána a obecně Božských otázek, jež nazýváme duchovními".
Pět částí Božské Lásky a Moudrosti je v první edici velmi zřetelně odděleno. Pokaždé je první strana uvozena kresbou v plné šíři stránky a číselnému označení kapitoly předchází slova "Andělská moudrost o Božské Lásce" napsaná velkými písmeny. Jednotlivé kapitoly však nenesou žádný titul. Jejich obsah naznačuje odstavec 284 Božské Lásky a Moudrosti nebo ještě lépe odstavec 155 Božské Prozřetelnosti. Píše se tam, že prvá kapitola pojednává "o Pánově Božské Lásce a Moudrosti", druhá "o slunci duchovního světa, o slunci přírodního světa", třetí "o stupních" (viz také Božská Prozřetelnost 32:1), čtvrtá "o stvoření vesmíru" (viz také Božská Prozřetelnost 56:1) a pátá "o stvoření člověka" (viz také Božská Prozřetelnost 8). Tituly v tomto překladu byly převzaty z jejich adaptované verze v anglickém překladu Johna C. Agera (1995).
Původní titulní strana Božské Lásky a Moudrosti byla ozdobena velkou ozdobnou kresbou s latinským mottem Cura et Labore, "s péčí a prací". Motto je umístěno nad cherubem zalévajícím rostliny ve venkovské zahradě, což má zřejmě naznačit, že k růstu je potřeba pečlivá pozornost a píle. Stejná kresba se objevuje na titulních stranách sedmi dalších prací vydaných Swedenborgem v průběhu let 1763 až 1766.
Forma a obsah
V předmluvě k první z nich, v Nauce o Pánu, autor vyjmenoval devět titulu, které se chystal publikovat "podle příkazu Pána": kromě čtyř právě zmíněných nauk to byla také Božská Láska a Moudrost a Božská Prozřetelnost.
Předcházela jim čtyři krátká pojednání o konkrétních naukách "pro Nový Jeruzalém": Nauka o Pánu, Nauka o Písmu svatém, Nauka o životě a Nauka o víře.
Božská Láska a Moudrost byla poprvé publikována v roce 1763 a její pokračování, Božská Prozřetelnost, v roce 1764.