Pijeme 1-2 šálky denně, při chorobách dýchacích cest příjemně teplé, při žaludečních obtížích chladnější.
1-2 lžičky sušeného řezaného kořene na 1/4 l vody povaříme na mírném plameni a necháme asi 15 minut louhovat.
Čaj z anděliky při chorobách cest dýchacích a zažívacích
30 g anděliky, 20 g máty peprné, 20 g vachty, 30 g kozlíku lékařského smícháme, 2 čajové lžičky směsi povaříme sedm minut ve dvou šálcích vody. Scedíme a podáváme 2-3 šálky teplého čaje denně.
Čaj z anděliky proti nespavosti vyvolané žaludečními nebo žlučníkovými potížemi
Pomáhá při zánětech dutiny ústní, nachlazení, nadýmání, zácpě, anémii a menstruačních bolestech. Čistí játra a je posilujícím lékem po porodu. Nepoužíváme v těhotenství a trpíme-li cukrovkou.
Čaj z anděliky lékařské
Andělika
Do smetany zašleháme žloutky, přimícháme mouku podle potřeby, lehce osolíme, přidáme citronovou šťávu a tuhý sníh připravený ze zbylých bílků. Připravíme si mladé květy akátů, důkladně je omyjeme, zbavíme nečistot a osušíme v utěrce. Namáčíme v těstíčku a ihned je smažíme na rozpáleném másle nebo sádle dozlatova. Usmažené podáváme jako moučník posypané moučkovým cukrem a mletou skořicí nebo skořicovým cukrem.
Na smažení a obalování: 200 g másla nebo sádla, 50 g moučkového cukru a na špičku nože mleté skořice
10 květů akátů, 1/4 l husté smetany, 3 vejce, podle potřeby hladká mouka, trochu citronové šťávy, sůl
Smažené květy akátu
Listy jitrocele či květy akátu pomačkáme, posypeme cukrem a necháme půl hodiny odležet. Pak je obalíme v těstíčku z rozšlehaného vejce a hladké mouky, osmažíme na tuku a obalíme v cukru.
Akátové či jitrocelové křupky
Akát
Recepty s použitím jednotlivých bylin
Věřím, že vám tato kniha přinese nejen poučení, ale že vás seznámí i se surovinami a recepty z nich, které jste možná ještě nevyzkoušeli.
"Není na světě bylina, aby na něco nebyla", praví lidová moudrost a následující čísla vás snad přesvědčí o tom, že je to pravda. Například podle údajů v knize Zelená lékárna z roku 1984 má z 18 000 druhů vyšších rostlin rostoucích v Evropě přibližně 2 500 léčebné využití, z 3 000 druhů vyšších rostlin rostoucích na našem území se v průběhu staletí využívalo k léčebným účelům asi 800 druhů, dnes je jich 150 a v lidovém léčitelství 200.
Množství vitaminu C v planých bylinách kolísá podle prostředí a půdy, kde se rostliny pěstují. Nejvíce je ho v jarních rostlinách.
zeleninová paprika (120 mg/100 g), hlávková kapusta (60 mg/100 g), špenát (45 mg/100 g), zelí (22 mg/100 g), černý rybíz (180 mg/100 g), kiwi (100 mg/100 g) a citrony (50 mg/100 g).
Naproti tomu obsah vitaminu C u pěstovaných rostlin:
kopřiva dvoudomá (105 mg/100 g), šťovík (120 mg/100 g), jitrocel větší (140 mg/100 g), mochna husí (360 mg/100 g), lebeda lesklá (230 mg/100 g), kontryhel obecný 216 mg/100 g), borůvky (160 mg/1000 g), maliny (240 mg/1000 g), ostružiny 210 mg/1000 g), šípky (2700 mg/1000 g).
Za zmínku stojí obsah vitaminu C v těchto rostlinách:
Zatímco u nás pěstujeme 33 druhů zeleniny, ve Francii se jich používá 58 a v čínském jídelníčku najdeme až 80 druhů nejrůznějších pěstovaných i planých rostlin.
Zelenina je důležitým zdrojem vitaminu C a karotenů - provitaminů A, minerálních látek a vlákniny.
Zelené koření nám poskytují aromatické byliny svými čerstvými natěmi. Většinu z nich si můžeme sami vypěstovat v truhlíku za oknem nebo na zahrádce. Jedná se především o pažitku, petrželovou a celerovou nať, kterou můžeme získat odříznutím vršku kořene petržele či celeru a namočením do vody. Vypěstovat si můžeme i kopr, bazalku, libeček a estragon.
Moderní věda potvrdila tuto starou lidovou moudrost, neboť objevila v zelených listech podobně jako v zelenině vůbec, stejně jako v ovoci a některých jiných potravinách množství vitaminů. Ty chrání tělo před nakažlivými a jinými chorobami, a tak udržují jak dospělé, tak hlavně děti při pevném zdraví.
Tuto zeleň vítáme s příchodem jara tak, jako ji vítali naši předkové, kteří zjara sbírali první bylinky a zasyrova je pojídali, ne ovšem pro nasycení, či pro jejich osvěžující chuť, ale přímo k jejich léčící potřebě. Ze zkušenosti totiž vypozorovali, že tato jarní zeleň, ty první saláty, bylinky i natě, chrání před mnoha poruchami zdraví, před krvácením z dásní, před úpornou rýmou a kašlem i před jarní vysíleností.
Na jaře pamatujeme i na nepatrný přídavek první zeleně k pokrmům již proto, že zpestří jejich vzhled i chuť a také proto, že obsahuje vitaminy a navíc i látky potřebné a prospěšné pro naše tělo. Víme ovšem, že se zelenými lístečky nenasytíme, a právě proto vaříme brambory, knedlíky nebo hrách a kroupy či jiné sytící pokrmy.
Pro někoho jsou obtížný plevel, pro druhého jedinečná kuchyňská surovina, ze které se dají připravit netradiční jídla. Některé z těchto rostlinek a bylinek se dají koupit i na našem trhu.
Vážení čtenáři, dovolte mi, abych vám nabídl netradiční kuchařku, která se nezabývá masovými ani jinými jídly, ale vztahuje se hlavně na suroviny, které nás nic nestojí, jsou snadno přístupné a které si můžeme na jaře, v létě i na podzim natrhat na louce, v lese, ale i jinde a připravit si z nich výživné a vitaminově zajímavé jídlo.
Výňatek z knihy:
Slovník lidových názvů
Přehled použitých bylinek
Úpravy bylinek
Bylinkové pokrmy
Recepty s použitím jednotlivých bylin
Obsah: