Třetí díl začíná britsko-francouzským konfliktem mezi dvěma nejsilnějšími evropskými mocnostmi o ovládnutí světových námořních tras a tím i o prvořadé postavení při budování koloniálních impérií. Hlavním vítězem sedmileté války se stává Velká Británie, avšak její kolonie v Severní Americe se vzbouří a vyhlašují nezávislost. Vznikem USA a později i celé řady nezávislých států se evropská západokřesťanská civilizace stává civilizací euroatlantickou. Ve vnitřním životě poražené Francie osvícenská "duchovní revoluce" vyústí v krvavou revoluci politickou a v důsledku napoleonských válek se principy právního státu, tržního hospodářství a občanské společnosti rozšíří po celém kontinentě. Procesem utváření moderních evropských národů jsou zasaženy také české země, kde za základ národnostní identity přestává být brána příslušnost k teritoriu a zdůrazňuje se příchylnost k "mateřskému" jazyku. Konkurence mezi Čechy a Němci, případně dalšími etniky, v rámci Čech, Moravy a Slezska, ale i v rámci habsburské monarchie vede k nebývalému ekonomickému a kulturnímu povznesení českých zemí. Na druhé straně tentýž proces má za následek zrod moderního šovinismu, který je jednou z příčin první světové války.
Civilizace volné soutěže
Duchovní rozměr euroatlantické civilizace v 19. století
Nástup občanské společnosti
Mezi reformou a revolucí