978-80-247-3234-3
Obsah:
Rejstřík jmenný
Rejstřík věcný
Základní přehledová literatura k dějinám sociologie
Seznam kanonických děl přeložených do češtiny a slovenštiny
Závěrečné zamyšlení
Několik velkých osobností klasické polské sociologie
Ruská sociologie mezi Evropou a Asií a mezi revoltou a konformismem
Dodatek II.: Vývoj sociologie v Rusku a Polsku
Malé sociální skupiny jako legitimní téma sociálního výzkumu
Střední město manželů Lyndových "v transformaci"
Lidské problémy průmyslové civilizace
Americká empirická sociologie z ptačí perspektivy
Ferdinand Tönnies - autor jedné knihy a "empirický sociolog"
Max Weber jako "kvantitativní sociolog"
Počátky empirického výzkumu v Německu
Velká Británie 19. století jako laboratoř i země reformního úsilí
Millovo zdůvodnění sociologie jako teoreticko-empirické vědy a Spencerovy "důkazy"
Robert Mathus a Friedrich Engels o situaci v Anglii v 18. a 19. století
"Politická aritmetika" Johna Graunta a Williama Pettyho
Slovo o durkheimovské škole
Poznámka o Masarykovi
Emile Durkheim - propojení teoretického studia s empirickým materiálem
První kroky empirické sociologie: Adolphe Quételet, Le Play
Dodatek I.: Náčrt vývoje empirické sociologie
Mertonova umírněná revize
Slavný AGIL
"Voluntaristická" teorie jednání
Talcott Parsons
Čtveřice velikánů a funkcionální analýza
16. Konec "heroického období" moderní sociologie: Talcott Parsons a Robert King Merton
15. Civilizační teorie první poloviny 20. století
Slavné kritiky neopozitivismu
Lazarsfeldův "jazyk proměnných"
Neurathova idea "jednotné vědy"
14. Neopozitivismus: ještě jeden pokus o exaktnost
Přirozený rozpad chicagské školy a poučení
Politická sociologie chicagské školy a studium mediálního světa
Mezi sociologií a antropologií: Robert Redfield
Šest chicagských škol
Základní "velká témata" chicagské školy
Základní charakteristika chicagské školy, ideové kořeny a kanonická kniha
První generace: Veblen, Thomas a Znaniecki, Cooley
Vymezení pojmu: co vlastně byla "chicagská škola"
13. Chicagská škola - obrat v dějinách sociologie
12. Počátky americké sociologie
Sláva jedné knihy
Werner Sombart o vzniku kapitalismu
11. Opomíjený Werner Sombart o vzniku kapitalismu
Sociologie věcí a každodenní fenomény
Velkoměstský člověk
Peníze jako ztělesnění modernity
Formy společnosti
10. Georg Simmel - sociologický impresionista?
Weberovy metafory
Duch kapitalismu
Některé ideální typy
Racionalita v sociologii
Racionalita a lidské jednání
9. Max Weber a jeho odkouzlený svět
Společenský narcisismus zvaný náboženství
(Bez)moc společnosti: Sebevražda
Durkheimova sociologie a problém společenské solidarity
Durkheimovo pojetí sociálního faktu
8. Emile Durkheim jako skutečný zakladatel "vědecké sociologie"?
Teorie elit a "hřbitov aristokracií"
Jednání a čin
Od ekonomie k sociologii, od racionálního k "mimologickému"
7. Vilfredo Pareto: od ekonomie k sociologii
Vzpoura davů podle José Ortegy y Gasseta
Klasická teorie davového chování Gustave Le Bona
Gabriel Tarde
Psychologismus
6. Psychologismus v sociologii: nápodoba a davy na historické scéně
Spencerův liberalismus v čas "nového barbarství"
Dichotomie vojenské a industriální společnosti
Spencer otevírá nové pole: vztah sociologie a biologie
Spencer a Darwin
Organicistická analogie: společnost jako organismus
"Záhada" Spencerovy "intelektuální smrti"
5. Darwin nebo Spencer? Počátky sociologického evolucionismu
Závěrem
Millova "pozitivní" koncepce
Manželství a společenské postavení žen
Příčiny podřízeného postavení žen
Poddanství žen
Úvahy o vládě ústavní
4. John Stuart Mill o vládě a o poddanství žen
Marxovo dílo
Patří Marx a Engels vůbec do dějin sociologie?
3. Karel Marx: Od ekonomie a filozofie k materialistickému pojetí dějin
Dílo a intelektuální vliv Alexise de Tocquevilla
Život a doba Alexise de Tocquevilla
Společenské vědy a Alexis de Tocqueville
2. Alexis de Tocqueville: Cesta k demokracii a nové vědě o společnosti
Comtova sociální statika aneb Problém řádu
Lidský duch a společnost
Comtův "zákon tří stadií"
Pojem "pokroku" jako předpoklad vzniku vědecké ("pozitivní) sociologie
Comte na počátku 19. století a dnešek
1. Auguste Comte (1789-1897) - zakladatel sociologie, nebo zakladatelský mýtus?
Obsah:
Publikace je určena především studentům sociologie a dalších sociálních a humanitních oborů, dobře ale poslouží i čtenářům-laikům, kteří se o oblast sociologie zajímají.
od tzv. otců-zakladatelů, Augusta Comta, Emila Durkheima, Karla Marxe, Alexise de Tocquevilla či Johna S. Milla, přes Maxe Webera, Georga Simmela, Wernera Sombarta a dalších, až k moderní sociologii Talcotta Parsonse.
Představením díla jednotlivých "klasiků" sociologie se publikace snaží ukázat a ozřejmit proměny sociologického myšlení
Spíše chce čtenáře přesvědčit o "užitku a požitku" z četby sociologických klasiků.
Publikace si neklade za cíl systematizovat dějiny sociologie ani v úplnosti, ba ani v jednotlivostech.