Jak je tomu u těchto témat zvykem, výsledkem je spíše vznik dalších a dalších otázek, to však nic nemění na tom, že kniha může sloužit jako užitečný a přínosný průvodce všech hledačů poznání.
Dále například zjišťuje, jak se to vlastně má s teorií mysli a schopností vcítit se do druhého, a v neposlední řadě zdůrazňuje nemožnost zcela se spolehnout na své smysly při orientaci ve světě.
zkoumá a rozebírá zážitky těch, kteří prožili stavy blízkosti smrti.
zkoumá a rozebírá zážitky těch, kteří prožili stavy blízkosti smrti.
vznáší otázku, kolik mozkových buněk je ke vzniku vědomí potřeba,
Shledává, že nic není pravdy na tom, že používáme jen deset procent mozku,
Například při zjišťování, jak dlouhá je jedna myšlenka, přichází na to, že zdánlivě nepřetržitě plynoucí proud vědomí sestává z izolovatelných, rychle po sobě následujících "stavebních kamenů".
K tématu přistupuje z vědeckého hlediska založeného zejména na výzkumu a experimentech.
Na tyto a související otázky se v knize pokouší její autor, uznávaný kanadský vědec a spisovatel, popularizátor vědy Jay Ingram, odpovědět.
A jak je tomu u zvířat?
Rodíme se již s hotovým vědomím, nebo vědomí postupně narůstá?
Kde se v těle nachází?
Co je to vlastně vědomí?
Pohled za oponu vědomí