Byl to jasný důkaz aztécké moci a smrtelnosti Španělů.
K večeru téhož dne Aztékové přivlekli zajaté Španěly do chrámu Huitzilopochtliho. Na obětním oltáři jim rozřízli obsidiánovým nožem hruď, vytrhli srdce, stáhli kůži, vyčinili ji tříslem a poslali do okolních měst, která váhala s podporou Tenochtitlanu.
Veliteli na pomoc přispěchal Cristóbal de Olea. Podařilo se mu zabít dva útočníky a upoutat pozornost ostatních. Když sám klesal k zemi pod ranami nepřátel, věděl, že jeho oběť nebyla marná. Cortés krvácející z mnoha ran nasedl na koně a s vypětím všech sil unikl do bezpečí.
Cortésovi muži měli náměstí téměř na dosah. V tom k nim dolehl táhlý a pronikavý zvuk válečného rohu a z přilehlých ulic se za ohlušujícího řevu vyřítily nespočetné zástupy aztéckých válečníků. Španěly zachvátila panika. Na Cortése zaútočilo šest bojovníků, kteří se ho snažili odzbrojit a vtáhnout do přistavěné kánoe.
Ukázka z knihy:
Dobytí říše Aztéků bezesporu představovalo významný milník ve španělské koloniální expanzi, která položila základy moci Španělů ve střední Americe na příštích 300 let.
"nejtřpytivější klenot Mexického údolí" zmizel pod nánosem trosek a popela.
Nakonec obránci podlehli;
Obléhání aztécké metropole trvalo více než dva měsíce.
Poté v naději na pokoření protivníka sestoupil znovu do Mexického údolí.
Téměř šest měsíců usilovně shromažďoval vojáky, spojence, vybavení a zásoby k dalšímu tažení.
Cortés byl nicméně odhodlán uspět za každou cenu.
V průběhu Truchlivé noci zahynuly stovky conquistadorů, zatímco zbytek výpravy včetně jejího velitele se zachránil jen díky překotnému útěku z Tenochtitlanu.
Hlavní roli sehráli především jeho indiánští spojenci, kteří sledovali své vlastní zájmy. Není divu, že cesta k vítězství byla dlážděna porážkami a neúspěchy.
Dobytí aztéckého impéria však vyžadovalo více než jen odvahu, lstivost a bezohlednost.
Hernán Cortés, jenž stanul v čele výpravy, měl pověst schopného a nesmírně ambiciózního muže.
lákalo je především pohádkové bohatství tajemné říše, o níž kolovaly fantastické pověsti.
Conquistadory poháněla touha po zlatě, moci a slávě;
Dobyvatelé právem považovali Tenochtitlan za "nejtřpytivější klenot Mexického údolí"; aztécká metropole v mnoha ohledech překonávala naprostou většinu evropských velkoměst.
V době, kdy Španělé přistáli u mexického pobřeží, byla moc Aztéků v zenitu.
Dobytí říše Aztéků patří bezesporu k fascinujícím příběhům z historie Nového světa.