Tato mimořádně zajímavá kniha vychází z nejnovějších věděckých poznatků a četných pokusů. Popisuje svět a život rostlin tak, jak je neznáte a jak by vás to nikdy nenapadlo. Zároveň se pobavíte na příhodách a svízelných snahách týmu, který se vydal do různých částí světa, aby prozkoumal exotické i zdánlivě obyčejné bytosti z rostlinné říše, ale také jejich parťáky z říše hmyzu a ptactva.

Ukázka:

Výjev, který rozhodně zvlášť upoutává pozornost, představuje aranžmá z keříků rajčat. Do výšky vzrostlé sazenice s několika křiklavě červenými plody si trůní výš, než je běžná výška člověka, na dvou k sobě přisunutých dřevěných stolech. Malé rajčatové houští a zároveň místo činu, na němž se odehrává tiché drama. Již první bližší pohled prozrazuje, že trs rajčat napadly parazitující rostliny. Změť nažloutlých vláken se jako chapadla natahuje skrz rajčatovou zeleň, ovíjí je okolo stonků několika závity, poté překlenuje vzdálenost k další rostlině a následně nasazuje škrtící chvat také jí. Bez jediného hlesnutí a bez viditelného pohybu. V přadenech vláken se natolik silně zrcadlí dynamika a dobyvačný pud, že jsem si naprosto jistý, že již nazítří parazit natáhne nové závity a bude neúprosně pokračovat v očesávání své hostitelské rostliny: těsně přiléhajícími úponky vtlačí do hloubky rajčatových stonků sací orgány, a to až do jejich hlavního svazku, a napojí se na jejich mízotok.

Není pochyb – stali jsme se svědky loupežného přepadení, přestože zdánlivě vypadá pouze jako jeho fotografie. Výsledný dojem je však natolik naléhavý, že mne nevědomky nutí (navzdory vědomostem), abych rozhořčeně zaujal odmítavý postoj a považoval tyto křiklavě červené rostliny za brutální a jízlivé. Ať už je kdokoliv pojmenoval „užerka“ (jedná se o jedno z českých lidových označení kokotice; doslovný překlad z němčiny: čertova nit – pozn. překl.), rozhodně ho vedl podobný pocit. Německy bývá hanlivě označována také jako „ježibabí tkanička“ nebo dokonce „šplhavá děvka“. Za všemi uvedenými opisy, jež značně omezují fantazii, se skrývá popínavá parazitující rostlina cuscuta, která se svými více než sto padesáti druhy, vyskytujícími se po celém světě, účinně dokládá, že život příživníka se vyplácí i mezi rostlinami.

"Příroda si během milionů let vytvořila pečlivě vyváženou vnitřní rovnováhu. Dříve než budeme přírodu imitovat a budeme z ní chtít profitovat, musíme pochopit její zákony."