a koncepci filozofie jako dílem terapeutické a dílem kultivující instituce, která má pomáhat otevírat nové plodné konverzační kontexty a zároveň demaskovat pokusy o kanonizaci a petrifikaci určitých problémových okruhů a příslušných slovníků.
- (neo)pragmatickou koncepci poznání jako konverzační shody v rámci komunikačního společenství
- prostřednictvím originálního rozpracování a syntézy myšlenkových odkazů Deweyho, Wittgensteina a Heideggera
Jako pozitivní alternativu Rorty nabízí
Rortyho kritice v tomto duchu neujdou ani dva hlavní proudy filozofie 20. století - fenomenologie a analytická filozofie.
a snaží se toto pojetí demaskovat jako sebeklamné podlehnutí vizuální metaforice zrcadlení, vedoucí k pojetí mysli jako průzračného zrcadla skutečnosti.
Rorty nachází kořen tohoto sebepochopení filozofie v pojetí poznání jako přesné reprezentace
zakládat a vyhodnocovat poznávací nároky všech oblastí kultury prostřednictvím působnosti "tribunálu čistého rozumu", jejž má spravovat a zároveň ztělesňovat filozofie samotná.
Rorty demaskuje a odmítá nárok hlavního proudu západní filozofické tradice
Kniha představuje Rortyho nejpropracovanější podání jeho radikální a provokativní kritiky západní filozofické tradice.