Antologie perské literatury. Tento výběr zahrnuje různé překlady do češtiny od nejstarších pramenů (Avesta a zoroastrovské texty) přes klasickou a súfijskou prózu a poezii (Rúdakí, Ferdousí, Ibn Síná, Nezámí, Attár, Omar Chajjám, Sa´dí, Rúmí, Háfez, Džámí aj.) až po moderní literaturu (Iqbál, Hedájat, Džamálzáde ad.) a také iránský folklór. Antologii z překladů mnoha překladatelů i vlastních připravil Jiří Bečka. Kniha vychází k uctění jeho nedožitých 90. narozenin.

Tento výběr zahrnuje různé překlady do češtiny od nejstarších pramenů (Avesta a zoroastrovské texty) přes klasickou a súfijskou prózu a poezii (Rúdakí, Ferdousí, Ibn Síná, Nezámí, Attár, Omar Chajjám, Sa´dí, Rúmí, Háfez, Džámí aj.) až po moderní literaturu (Iqbál, Hedájat, Džamálzáde ad.) a také iránský folklór.
Antologii z překladů mnoha překladatelů, i vlastních, ještě za svého života připravil Jiří Bečka, který také napsal předmluvu, medailonky spisovatelů a pojednání o perské literatuře, sestavil bibliografii a seznam překladatelů. Antologie vychází k uctění jeho nedožitých 90. narozenin. Doslov Jan Marek.
Tento výbor zahrnuje různé překlady do češtiny od nejstarších pramenů (Avesta a zoroastrovské texty), přes klasickou a súfijskou prózu a poezii
O perskou poezii se již od počátku 19. století zajímali velcí čeští básníci, jako Karel Hynek Mácha, Svatopluk Čech, Jaroslav Vrchlický a další, z nichž někteří používali perské básnické formy (gazel, robájí) i východní tématiku ve své vlastní tvorbě. Ve 20. století pomáhali perskou poezii do češtiny tlumočit nejlepší básníci té doby, např. nositel Nobelovy ceny Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Vladimír Holan, Kamil Bednář, Vilém Závada a další.
Ani české země nezůstávaly v tomto úsilí pozadu.
Od 9. století vzniká novoperská literatura, v níž vynikala především epická i lyrická poezie. Její tradice žije dodnes a již téměř tři staletí oslovuje i evropské čtenáře. Od 18. století to umožňovaly latinské, německé, francouzské a anglické překlady nejvýznamnějších novoperských děl.
Středoperské období se vyznačuje bohatstvím děl náboženského i světského obsahu psaných tzv. pahlavštinou. Vítězství islámu v 7. století znamenalo dlouhodobé potlačování íránských prvků, postupnou islamizaci a pronikání arabštiny do perštiny včetně přijetí arabského písma.
Její významnou součástí je slovesná tvorba, umělá i lidová, z jejíchž nejstarších památek vyniká Avesta připisovaná proroku a reformátoru Zoroastrovi (Zarathuštrovi, 7. - 6. stol. př. Kr.).
Perská kultura patří mezi nejstarší kultury Asie a daleko přesahuje hranice dnešního Íránu. V dobách svého největšího rozkvětu zahrnovala velkou část Blízkého východu, Střední Asii, Afghánistán a zasahovala i do Indie.