Pochopili jsme, že informace neznamenají znalosti, že strategie není to, o čem mluvíme nebo píšeme, nýbrž to, co ve skutečnosti děláme, že organizační struktura je nesmysl, že komunikace neznamená výměnu informací, že proti krizi není třeba bojovat ale využít její očistní a transformační funkce.
Že diskuse má smysl pouze tehdy, když máme jasně vymezené definice pojmů, o kterých diskutujeme. Autor od nás vždy požadoval konkrétní akci, použití toho, co jsme se naučili. Tradiční pohledy na svět managementu se nám začaly rozplývat.
Postupně jsme pochopili, že důležitější než správné odpovědi, jsou správné otázky, že důležitější než to, co víme, je to, co nevíme.
Autorovo zpochybňování řady paradigmat managementu, jeho otázky směřující k podstatě věci, nás vždy posunuly dál.
Nelze pročekat, promrhat a tak prohrát… svoji vlastní cestu.
Once is enough. Jen jednou skrz, jen jednou musí stačit.
Každému z nás patří pouze jeden příběh - ten náš.
Neznám jiného úspěchu než žít svůj život po svém a kráčet svojí vlastní cestou.
Strategie je co děláte, ne to co říkáte.
Strategie není o strategických dokumentech, deklaracích, nástěnných heslech a ppt prezentacích na valných hromadách akcionářů.
Strategie je akce.