11.2.4 Koncept Alétheia v existenciální léčbě (HORÁK, 2009)
11.2.3 Budoucnost a náhlost
11.2.2 Heideggerova existenciální analytika
11.2.1 Poznámka k Descartovi
11.2 Druhá část
11.1.4 Neuróza v existenciální terapii (HORÁK, 2007b)
(Setkání psychiatrů v Mariánských Lázních)
11.1.3 Ovlivnění nálady v psychiatrii (HORÁK, 2000)
11.1.2 Schizofrenie a bydlení (Horák, 2007c)
(Symposium Etika a psychologie)
11.1.1 Patočkův odkaz psychologii (HORÁK, 2007a)
11.1 První část
11 Existenciální propedeutika
Závěr
10.3.3 Rozhovor členů skupiny ve společném tématu
10.3.2 Rozhovor členů skupiny mezi sebou
10.3.1 Rozhovor terapeuta s jedním členem skupiny
10.3 Rozhovor ve skupinové a komunitní psychoterapii
10.2.3 Další příklad z klinické praxe
10.2.2 Výklad snu
10.2.1 Imaginace
10.2 Empatické vyvozování (vrozumívání, vrozumění)
10.1.6 Přiléhavost vyjádření, hledání věrného výrazu
10.1.5 Rozšiřující dotazování, ohled na kontexty
10.1.4 Hledání smyslu
10.1.3 Bezpředsudečné přijetí, úcta a agapé
10.1.2 Rozumějící účast
10.1.1 Respektující naslouchání
10.1 Stanoviska
10 Rozhovor v daseinsanalýze
9.9 Zpět ke komunitě
9.8.3 Meze a přesahy
9.8.2 Vztahy a vztahovost
9.8.1 Smysl psychoterapie
9.8 Poměry v komunitně skupinové daseinsanalýze
9.7 Poznámka k emocím a skupinové komunikaci
9.6 Poznámky k lidské sexualitě a agresi
9.5.2 Daseinsanalytická skupina
9.5.1.3 Komunitní kuloár
9.5.1.2 Komunitní výcvikový program
9.5.1.1 Obecné charakteristiky výcvikové komunity
9.5.1 Daseinsanalytická výcviková komunita
9.5 Prameny komunitně-skupinové daseinsanalýzy
9.4 K charakteristikám tělesné a duševní nemoci
9.3 Psychoterapie v rámci jiných léčebných systémů
9.2 Vztaženost v archetypální zkušenosti
9.1 Kultura
9 K základům komunitní a skupinové daseinsanalýzy
Závěr
8.5.3 Možnosti uplatnění projektu
8.5.2 Výhody a přínosy projektu
8.5.1 Nevýhody, úskalí a rizika projektu
uspořádání v zážitkové pedagogice
8.5 Zážitková komunita - aplikace principů komunitně-skupinového
8.4.5 Zážitkové a klubové vedení komunity
8.4.4 Ohniskové - fokusové komunity
8.4.3 Tematické vedení komunity s psychoterapeutickými technikami
8.4.2 Polostrukturovaná podpůrná komunita
8.4.1 Strukturovaná refl ektující komunita
8.4 Modely práce s komunitou v rámci komunitně-skupinových výcviků
8.3.3 Teorie "léčivého společenství"
8.3.2 Komunita jako sociální inkubátor
8.3.1 Teorie komunity jako substituce
8.3 Sociálně-psychologická perspektiva
8.2.2 Fragmentarizovaná společnost
potřeba komunit
8.2.1 Teorie individualizované společnosti a společenská
8.2 Sociologická perspektiva
8.1 Obecná část - význam sebezkušenostní komunity
perspektivě a jeho aplikace v zážitkové pedagogice
8 Sebezkušenostní komunitně-skupinový výcvik v psychosociální
7.7 Fenomén komunity
7.6 Daseinsanalytický styl
7.5 Zacílení skupinové daseinsanalýzy
7.4 Porozumění a výklad v daseinsanalytické skupině
7.3 Původnost vztahů v daseinsanalytické skupině
7.2 Celostní přístup
7.1 Fenomenologický přístup
Úvod
7 Daseinsanalytická skupinová a komunitní terapie
DASEINS ANALÝZA
6.3.2 Další klíčový pojem: vědomí sebe jako subjektu
6.3.1 Instituce - první klíčové slovo
6.3 Skupina, či fi remní tým? To je, oč tu běží…
6.2 Falešné "my"
6.1 "Skupina", či "kolektiv"? To je, oč tu běží…
6 Malá lidská skupina v době postkolektivismu
Závěr
5.4.8 Prolínání/shlukování (incohesion: aggregation/massifi cation)
5.4.7 Umisťování
5.4.6 Překládání
5.4.5 Rezonance
5.4.4 Zrcadlení (mirroring)
5.4.3 Dynamická administrace (dynamic administration)
5.4.2 Matrix
5.4.1 Průvodce (konduktor)
5.4 Nové pojmy ve skupinové psychoterapii
5.3 Význam Wilfreda Biona pro skupinovou analýzu
5.2 Skupinová analýza a Norbert Elias
5.1 Od kořenů skupinové analýzy ke knize Behra a Hearstové
Úvod
5 Skupinová analýza a nové české pojmy ve skupinové psychoterapii
SKUPINOVÁ ANALÝZA
SKUPINOVÁ ANALÝZA
4.3 Budoucnost integrované psychoterapie (Knobloch)
4.2.5 Výuka integrované psychoterapie
4.2.4 Systém léčby integrované psychoterapie
4.2.3 Výsledky léčby
4.2.2 Individuální psychoterapie
4.2.1 Psychoterapeutická komunita (dále PK)
4.2 Integrovaná psychoterapie v praxi
4.1.9 Příspěvky evoluční psychologie
4.1.8 Hudební zkušenost jako interpersonální proces
4.1.7 Duševní život jako skupinový proces: skupinové schéma
4.1.6 Sociální směna
4.1.5 Od terapeutické komunity k psychoterapeutické komunitě
4.1.4 Od Freudova rodinného tabu k rodinné psychoterapii
4.1.3 Od systému jedné osoby k systému malé společenské skupiny
4.1.2 Od mentalismu k pojetí celého organismu
4.1.1 Psychoanalýza jako východisko
4.1 Stavební kameny integrované psychoterapie
Předmluva
4 Vývoj integrované psychoterapie
INTEGROVANÁ PSYCHOTERAPIE JAKO PARALELA SUR
Souhrn
3.8 Nazpět k psychoterapii
3.7 Koexistence principů
3.6 Narušená rovnováha
3.5 Společenství kmene
3.4 Křesťanství a rodinné hodnoty v počátcích Západu
3.3 Rodina a rodová společnost
3.2 Čím je v systému komunita?
3.1 Vzdělávací a léčebný systém SUR a jeho pokračovatelé
Uvedení do tématu
3 Výkladové možnosti komunitně-skupinové psychoterapie
2.7 Výcvikové (VK) a terapeutické (TK) komunity
2.6 Vznik denního sanatoria (1987)
2.5 Vznik socioterapeutického klubu (1984)
2.4 Pojem komunita
u psychotických pacientů
2.3 Pokus o aplikaci kombinované komunitní a skupinové psychoterapie
2.2 Začlenění do komunitně-skupinového systému SUR
2.1 Setkání s klášterní komunitou v Taizé
2 Skupinová a komunitní psychoterapie s důrazem na komunitní PST
1.7.6 Možnosti a meze u jednotlivých diagnostických okruhů
My a ti ostatní
1.7.5 Komunikace v terapeutické komunitě: Já a ti druzí,
v terapeutické komunitě
1.7.4 Obsahování/zadržování (containment) a jeho konsekvence
1.7.3 Téma přimknutí (attachment) v terapeutické komunitě
1.7.2 Východiska TK jako prostředí sekundárního emočního vývoje
1.7.1 Úvod do tématu účinných faktorů TK
1.7 Účinné faktory a jejich využívání
1.6.6 Rituály očištění a smíření
1.6.5 Ukončovací rituály
1.6.4 Etapové rituály
1.6.3 Přijímací rituály
1.6.2 Komunitní symboly
1.6.1 Místo rituálů v životě a působení TK
1.6 Rituály v terapeutické komunitě
1.5.4 Práce a volný čas jako součást léčebného procesu
1.5.3 Skupiny v TK
1.5.2 Komunitní setkání
1.5.1 Pojem a význam strukturovaného programu
1.5 Strukturovaný program
1.4.6 Zacházení s pravidly
1.4.5 Pravidla o moci a odpovědnosti
1.4.4 Zapojení
1.4.3 Sex a erotika
1.4.2 Bezpečí
1.4.1 Metapravidla
1.4 Pravidla a normy terapeutické komunity
1.3.6 Úzdrava a nový životní styl
1.3.5 Změna
1.3.4 Klient TK a jeho psychická porucha
1.3.3 Člověk a jeho cesta
1.3.2 Demokratické ideály
1.3.1 Společenství
1.3 Filozofi e terapeutických komunit
1.2.6 Terapeutické komunity pro drogově závislé
1.2.5 Třetí generace: terapeutické komunity po vzniku SUR
1.2.4 SUR
1.2.3 Druhá generace: další psychiatricko-psychoterapeutické komunity
1.2.2 První generace - Apolinář a Lobeč
1.2.1 Od léčebného kolektivu k terapeutické komunitě
1.2 Terapeutické komunity v České republice
1.1.3 Koncepce terapeutické komunity: Jones, Rapoport a Main
hnutí terapeutické výchovy a londýnská psychoanalytická škola
1.1.2 Předchůdci "demokratických" terapeutických komunit:
1.1.1 Zrození terapeutických komunit z armádní psychiatrie
1.1 "Demokratické" a "hierarchické" terapeutické komunity
1 SUR v proudu terapeutických komunit
Specifika skupinového a komunitního výcviku v SUR
OBSAH:
Poslední část je celá věnována daseinsanalýze v pojetí jejích představitelů O. Čálka. L. Horáka, J. Růžičky, mladší generaci zde zastupuje J. Zlámaný.
Technicky precizní pojmy ze skupinové analýzy předkládá a vysvětluje šest autorů (M. Hošková, P. Junek, K. Koblic, O. Pěč, I. Růžičková a L. Vrba). Do této části byla ještě zařazena kapitola H. Klímové o malé lidské skupině v době postkolektivismu.
Integrovanou psychoterapií jako paralelou SUR se zabývá kapitola F. Knoblocha a Ivy Enachescuové-Hroncové.
O SUR a možnostech inspirace jejími myšlenkami pojednává první část knihy z pera autorů Kocábové, Poněšického, Kaliny a Růžičky.
Oddělení komunity od skupiny a následný vznik dvou relativně nezávislých útvarů přináší řadu možností. Systém SUR se ukazuje jako pružnější a variabilnější. Knobloch ovšem ovlivnil SUR svou psychoanalyticky pojatou skupinovou terapií, která se stala základem skupinové části výcviku.
Knobloch svůj léčebný koncept praktikoval v šedesátých letech minulého století, později jej dále rozvíjel v Kanadě. Jeho výcvikový program se u nás uplatnil až na konci devadesátých let dvacátého století pod názvem Výcvik v integrované psychoterapii.
Skálův program se rozvinul do psychoterapeutického výcviku známého pod názvem SUR, který vzešel ze spolupráce Skály, Urbana a Rubeše.
V úvodu je věnována pozornost nejstarší tradici, kterou zastupuje jednak Skálův terapeutický program pro závislé pacienty, jednak Knoblochův systém, původně určený pro léčbu neuróz.
Práce představuje tři významné proudy a čtyři školy pracující s tímto tématem.
Doc. PhDr. Jiří Růžička, Ph.D., editor předkládané publikace, obratně spojil rozdílné názory a postupy několika renomovaných autorů a zároveň zkušených praktiků komunitní a skupinové terapie.