Kniha LSD mé nezvedené dítě; z pera samotného otce LSD Alberta Hofmanna detailně líčí osud LSD od jeho zrození do poloviny sedmdesátých let a plodná cesta jeho objevitele na poli výzkumné chemie. Jedná se o příběh zrození psychadelického věku, o velice osobní vyprávění a pohled na tento objev a na význam, jaký má dnes LSD pro dnešek. Už během studií na curyšské univerzitě se věnoval výzkumu látek prospěšných při léčbě srdečních chorob. V návazných experimentech se mu podařilo vyrobit diethylamid kyseliny lysergové, známé jako LSD a 16. dubna 1943 se nevědomky stal jejím prvním uživatelem. "Tuto substanci jsem vyrobil jako lék. Není mou chybou, že ji lidé zneužili," hájil později látku, kterou sám označil za "mé problémové dítě". Od doby svého vzniku nalezlo LSD své využití v psychiatrii. Dokázalo totiž odblokovat pacientovy obranné mechanizmy, ten se pak lépe uvolnil a mohl snáze hovořit o svých problémech a traumatech. LSD - droga intelektuálů Zanedlouho po vzniku drogy se objevili první případy jejího zneužívání. Intelektuál a psychedelický guru Timothy Leary dokonce inicioval podávání drogy vězňům, protože se tím údajně snižovaly jejich sklony k recidivitě. Hippies a ti další V 60. letech minulého století bylo LSD inspirací miliónů členů hnutí Hippie. Americká vláda dala tuto látku na index v roce 1966. Poté následovaly i další země. Přesto se k jejímu užívání přihlásily takové osobnosti jako zakladatel Microsoftu Bill Gates či kytarista Rolling Stones Keith Richards. LSD, jak sám přiznal, příležitostně užíval několik desetiletí. „LSD vám může pomoci otevřít oči,“ řekl v roce 1993. „Není návykové ani toxické. Jeho nebezpečí spočívá ve velmi hluboké změně vědomí: může být krásná a může být strašná. Přijali jsme alkohol a tabák, ale nepřijali jsme halucinogeny." Své pocity shrnul už v roce 1976 v knize „LSD, mé problémové dítě“.