Zpráva o banalitě zla, proces s Eichmannem poprvé v historii vyjevil totalitní přeměnu zla na jakousi banální zástupnou záležitost, zcela oddělenou od svědomí i osobního života.
Jak napsala H. Arendtová ve svém slavném díle Eichmann v Jeruzalémě:
Největším překvapením je chování samotného Eichmanna, svědomitého úředníka a dobrého otce rodiny, odsouzeného k trestu smrti (paradoxně v zemi, která trest smrti neuznává) nakonec jakoby jen za působení v mašinérii odosobněného zla.
Kniha získala právem cenu Asociace amerických autorů detektivek, přestože není vymyšlená - názorně totiž ukazuje, v čem je podstata detektivního napětí.
Akce je vedena s dokonalým sebeovládáním všech "lovců" a především jejich šéfa, Issera Harela (1912-2003), zakladatele Mosadu a autora této neobvykle realistické knihy.
A přestože známe konečný výsledek, jde o velice napínavou hru o každý utajený krok, umocněný psychologií masového vraha a jeho přeživších obětí.
Čtenář podrobného popisu celé akce žasne, jak sebemenší neopatrnost nebo nepředvídaná maličkost může během okamžiku celou operaci zmařit.
osobně zodpovědného za vyvraždění šesti milionů Židů, který se skrýval v Argentině.
- únosu Adolfa Eichmanna, bývalého vysokého funkcionáře nacistické říše,
Kniha je neobvykle napínavé vylíčení jedné z nejodvážnějších operací izraelské tajné služby