Autorova prvotina, pro niž zčásti využil anglický překlad tibetských zdrojů, dílem vyšší inspiraci či vizi. Kniha byla vytištěna na ekologickém papíře.

Náropa (1016 – 1100), též Narópa, byl velký indický učenec, se svým učitelem Tilopou patřili k největším mahásiddhům. Je považován za druhého nástupce v buddhistické linii Karma Kagjü.

Náropa nastoupil do kláštera v Nálandě ve 28 letech. Začal studovat sútry a tantry. Brzy se stal známým pro svou učenost. Brzy dosáhl v klášteře vysokého postavení.

Jednoho dne, když byl ponořen ve svém studiu, ho navštívila Dákiní. Od ní se Náropa dozvěděl o velkém učenci jménem Tilopa, jenž jako jediný zná pro Náropu to pravé učení. Náropa proto opustil klášter a vydal se ho hledat. Když ho našel, Tilopa jej přijal za svého žáka a Náropa musel podstoupit 12 velkých a 12 menších zkoušek. U každé zkoušky málem přišel o život. Tilopa, učitel mahámudry v hmotném světě, předal toto učení Náropovi. Ten si osvojil i cvičební metody, pojmenované po něm Náro-čhödug, neboli „Šest učení Náropy“. Náropův žák Marpa obě nauky později přenesl do Tibetu, kde se staly jádrem učení školy Kagjüpy.

Tilopa (988-1069) byl jeden z nejznámějších indických mahásiddhů. Je považován za zakladatele školy Kagjüpa, jedné ze čtyř velkých škol tibetského buddhismu a je prvním z linie Karma Kagjü.

Pravděpodobně se narodil v Chativavu (dnešní Čattagrám na území Bangladéše) v bráhmanské kastě. Žil v klášteře do té doby, dokud mu Dákiní nesdělila, že by se měl věnovat asketickému životu. Tilopa obdržel nauky Vadžrajány od mnoha mistrů tohoto směru. Začal studovat nauku a brzy se mu podařilo sjednotit různé tantrické systémy. Výsledkem byla nauka, která dostala jméno podle jeho žáka Náropy, Náro-čhodüg.