Povídky o Kanadě vznikly na popud kamarádů, kteří chtějí vědět, jak tu žijeme. Slavonicím vděčím za inspiraci k románu z josefínské doby - ten už snad brzo dokončím.
Kromě občanských zákoníků a laparoskopických příruček jsem přeložila dva romány a divadelní hru. Jelikož ti, kdo stále překládají, nejsou překládáni, píšu radši sama.
Ve Vancouveru jsem redigovala české noviny a upravila několik her pro Divadlo za rohem.
Naposledy pověsila klobouk v městečku, kam vede cesta pouze po moři nebo vzduchem.
Cestování jí kromě setkání se zajímavými místy a lidmi přináší i sebepoznání, příležitost k procvičení jazyků a inspiraci pro psaní příběhů.
Už od dětství nese tíhu dálek, která ji zavedla do zajímavých koutů Evropy, Severní a Latinské Ameriky a rovníkové Afriky.
Je zdravě líná, má ráda dobrou krmičku, řízné pivo a západy slunce do moře. Bojí se pouze nudy.
Stejně jako Richard Halliburton má jenom jednu vlast - tento svět, a jeden druh přátel - lidi.
Dosud působila jako průvodkyně turistů, tlumočnice, překladatelka, kankánová tanečnice, notářka a učitelka jazyků.
Vyrostla v Mostě a v Jihlavě, studovala v Brně, St. Catharines, Vancouveru, Puerto Vallarta a v Edinburghu.
Autorka se narodila v konjunkci stěhovavé Krasopaní a Dobropána s okřídlenými střevíci.