V knize autor líčí, jak přežil bombardování Bělehradu, jak z válkou přervaného dětství došel až na vrchol ve svém sportu. Pak nám ukazuje dietu, jež změnila jeho zdravotní stav a pomohla mu k zisku největších trofejí. Ačkoli Djokovič miloval chléb a těstoviny a především pizzu v rodinné restauraci, jeho tělo prostě nebylo schopné zpracovat pšenici. Tím, že odboural lepek – protein obsažený v pšenici – se začal cítit lépe, lehčeji, vnímal věci jasněji a byl rychlejší. Zatímco pokračoval v průzkumu a vylaďování správné stravy, jeho zdravotní potíže zmizely, stejně jako kila navíc, a zlepšený zdravotní stav a duševní soustředění mu pomohly k dosažení jeho dvou dětských snů: vyhrát Wimbledon a stát se světovou tenisovou jedničkou. V roce 2011 prožil Novak Djokovič to, co sportovní novináři nazvali nejlepší sezonou profesionálního tenisty v historii: vyhrál deset turnajů, tři grandslamy a 43 zápasů za sebou. Podivuhodné na tom je, že necelé dva roky předtím byl tenhle šampion sotva schopen odehrát turnaj. Jak se z hráče, kterého trápily různé bolístky, problémy s dýcháním a zranění, stala najednou světová jednička? Odpověď je překvapující: změnil svou stravu.