Paracelsica dvě studie o renesančním mysliteli a lékaři

Toto Jungovo dílo pojednává o dvou studiích - o renesančním
mysliteli a o lékaři.
Jung je zakladatelem a průkopníkem autentické psychologické cesty zkoumání psýché, cesty, která neodbočuje ani do fyziologického redukcionismu, ani do abstrakcí matematického modelování.
Skutečné v oboru psychologie je to, co působí, to, co vyvolává účinky, a pro takto pojatou subjektivní realitu navrhuje Jung metodu s kontrolovatelnými postupy.
Jungova analýza symbolu a jeho proměn je inspirativní stejně tak pro básníky, filosofy, teology, literární vědce, jako pro psychology. V oblasti psychopatologie Jung zahájil přechod od biologicky chápané psychiatrie k psychiatrii humanistické.
Jung objevil, jak osobnost zkoumat a pochopit zevnitř, odhalováním vztahů mezi personou a jástvím, mezi různými úrovněmi vědomí a nevědomí, vztahu k animovi či animě, mezi stínem a sebereflexí atd.
Způsob, jakým Jung píše o životní dráze člověka, o cestě k sobě samému, jak analyzuje integraci a dezintegraci osobnosti, jak popisuje dynamiku a změny psychické energie, je podnětný pro každého, kdo poznal, že osobnost nelze vystihnout zvenčí změřením jejích sebelépe definovaných vlastností.
Jung navazuje na gnostické a hermeneutické tradice evropského myšlení a dovádí je - vypracováním postupů enantiodromické amplifikační analýzy a syntézy - k noetickým vrcholům.
Jungovo dílo je často nepochopeno, stejně jako autor sám.
Jeden z největších myslitelů 20. století a zároveň jeden z nejvýznamnějších badatelů vnitřního světa člověka.
Obsah:
1.
Paracelsus jako lékař,
Paracelsus jako duchovní zjev
A. Magie
B. Alchymie
C. Učení o arkánech
D. Prvotní člověk
2.
De vita longa: výklad tajného učení
A. Iliaster
B. Aquaster
C. Ares
D. Meluzína
E. Filius regius jako arkánová
substance (Michael Maier)
F. Zhotovení Jednoho čili centra
destilací
G. Jarní konjunkce
3.
Přirozené mysterium proměny
A. Světlo temnoty
B. Spojení dvou přirozeností člověka
C. Homo maximus a jeho kvaternita
D. Přístup k nevědomí
4.
Komentář ke Gerardu Dorneovi
A. Meluzína a individuační proces
B. Hieros gamos věčného člověka
C. Duch a příroda
D. Církevní svátost a alchymické opus
Ediční poznámka
Bibliografie
Rejstřík jmenný
Rejstřík věcný
Sdílet na Twitteru
Sdílet na Facebooku