13. Posttraumatický rozvoj u příslušníků pomáhajících profesí
12. Posttraumatický rozvoj u účastníků vojenských konfliktů
11. Posttraumatický rozvoj u obětí přírodní katastrofy
10. Posttraumatický rozvoj u emigrantů a násilně vystěhovaných
9.5 Otevřené otázky pro výzkumy posttraumatického rozvoje v klinických oborech
9.4 Posttraumatický rozvoj u pacientů se sklerózou multiplex
9.3 Posttraumatický rozvoj u pacientů po amputaci
9.2.8 Širší kontext nemoci
9.2.7 Trvalost změny
9.2.6 Chronicita onemocnění
9.2.5 Trajektorie průběhu nemoci, příp. uzdravování
9.2.4 Míra narušení života
9.2.3 Míra ohrožení života
9.2.2 Předpokládaná etiologie nemoci
9.2.1 Příznaky nemoci
9.2 Hlediska důležitá pro rozvoj pacientovy osobnosti
9.1 Vážná onemocnění a posttraumatický rozvoj
9. Posttraumatický rozvoj u vybraných skupin nemocných osob
8.2 Výzkumy posttraumatického rozvoje u seniorů
8.1 Změny ve stáří a možnosti posttraumatického rozvoje
8. Posttraumatický rozvoj u starých lidí
7.3 Výzkumy u rodičů onkologicky nemocných dětí
7.2.2 Kvalitativní výzkum u rodičů, kteří pečují o děti s postižením
7.2.1 Kvantitativní výzkum u rodičů, kteří pečují o děti s mentálním postižením
7.2 Výzkumy u rodičů postižených dětí
7.1 Život s postiženým dítětem
7. Posttraumatický rozvoj u rodičů dětí a dospívajících
6.4.2 Systematická analýza dosavadních výzkumů
6.4.1 Tematická analýza dosavadních výzkumů
6.4 Výzkumy posttraumatického rozvoje u dětí a dospívajících
6.3.3 Smíšené metody
6.3.2 Kvalitativní metody
6.3.1 Kvantitativní metody
6.3 Diagnostické metody
6.2.9 Posttraumatický rozvoj
6.2.8 Fungování jedincova "já"
6.2.7 Kognitivní zdroje: realistický pohled na možnost kontrolovat a řídit běh událostí
6.2.6 Hodnocení událostí, její kognitivní zpracovávání
6.2.5 Vzájemné vztahy s dítětem a sociální opora poskytovaná dítěti
6.2.4 Zvláštnosti osoby, která o dítě pečuje
6.2.3 Sociální kontext života dítěte
6.2.2 Exponování traumatu
6.2.1 Dítě před traumatem: jeho osobnostní charakteristiky a fungování
6.2 Teoretický model posttraumatického rozvoje u dětí a dospívajících
6.1 Odolnost dětí a jejich rozvoj
6. Posttraumatický rozvoj u dětí a dospívajících
SPECIÁLNÍ ČÁST
5.3 Implikace
5.2 Specifický přístup
5.1 Obecný přístup
5. Možnosti intervence
4.4 Sociokulturní kontext jako svébytná determinanta rozvoje
4.3 Rodina jako jednotka zkoumání
4.2 Metaanalýzy dosavadních výzkumů
4.1 Zobecňující přehled dosavadních výzkumů
4. Determinanty posttraumatického rozvoje
3.5 Smíšený přístup
3.4.5 Grafické znázornění
3.4.4 Psaní o zážitcích
3.4.3 Vyprávění
3.4.2 Diskuse v ohniskové skupině
3.4.1 Interview
3.4 Kvalitativní přístupy
3.3 Kvantitativní přístup
3.2.4 Zjišťování privátní zkušenosti s rozvojem
3.2.3 Ověřování teorií posttraumatického rozvoje
3.2.2 Požadavky na respondenty
3.2.1 Reliabilita a validita měření
3.2 Metodologické problémy
3.1 Přenositelnost nálezů do našich podmínek
3. Diagnostika posttraumatického rozvoje
2.5 Definování základních pojmů: trauma, posttraumatický rozvoj
2.4 Širší souvislosti rozvoje
2.3.6 Posttraumatický rozvoj a osobnostní zvláštnosti
2.3.5 Sociální opora
2.3.4 Časová dimenze
2.3.3 Hodnocení události, její kognitivní zpracovávání
2.3.2 Exponování traumatu
2.3.1 Osobnost před traumatem
2.3 Podrobnější charakteristika užívaných proměnných
2.2.5 Model Josepha a Linleye - rozvoj iniciovaný negativními událostmi
2.2.4 Hobfollův model skutečného posttraumatického rozvoje
2.2.3 Dvousložkový model Maerckera a Zöllnerové
2.2.2 Model Janoff-Bulmanové
2.2.1 Model posttraumatického rozvoje Tedeschiho a Calhouna
2.2 Přehled novějších teoretických přístupů
2.1 Terminologické i věcné obtíže
2. Posttraumatický rozvoj
1.3 Traumatická reakce a posttraumatická stresová porucha
1.2 Počátky vědeckého zkoumání problému
1.1 Kořeny hledání
1. Dlouhá historie problému
OBECNÁ ČÁST
Obsah:
Ti se dozvědí, jak po prožité negativní události dosáhnout pozitivní změny ve svém životě.
Kniha je určena nejen pracovníkům tzv. pomáhajících profesí, ale i širšímu okruhu čtenářů.
Zabývá se zvláštnostmi posttraumatického rozvoje u dětí, seniorů, pacientů, obětí přírodních katastrof nebo účastníků válečných konfliktů.
Publikace ukazuje, které přístupy byly zatím vyzkoušeny, jak se změny k lepšímu zjišťují a jak rozvoji osobnosti napomáhat.
Jde o téma relativně nové, teprve v posledních letech se tyto jevy začaly vědecky zkoumat.
Prožité trauma může nastartovat pozitivní změny, přivést člověka na novou cestu životem.
Součástí života každého člověka jsou nejen chvíle pohody a štěstí, ale také nepříznivé zážitky.
Na našem trhu ojedinělá publikace se věnuje pozitivním důsledkům negativních událostí.