Runy, stylizované znaky, měly vždy velkou symbolickou hodnotu.

Když je před téměř 2000 lety začali první runoví mistři rýt, vzbuzovaly u překvapených diváků obdiv či zděšení.

Dle pověsti se o tajemství run podělil s lidmi severský bůh Ódin a severští obyvatelé tak mohli dát svému jazyku psanou podobu. Rostoucí zájem o dějiny následovalo i zalíbení v nejstarším severském písmu.

Od té doby se toho o runách napsalo hodně, velká část textů však byla spekulativní a neodborná. Kniha Runy – dějiny, dešifrace, výklad srozumitelně a názorně vysvětluje vývoj run v rámci různých časových etap. Díky velkému množství ilustrací se může čtenář sám pokusit luštit a vykládat runové nápisy.

Lars Magnar Enoksen nás seznamuje mimo jiné s pravopisem, grafikou a zvukovými hodnotami run. jako praktické příklady používá runové nápisy z celého severu.

Přehledně představuje i dějiny runologického bádání od 16. a 17. století, kdy zájem o runy začná, až po dnešní teorie o vzniku runového písma.