Americká autorka Elizabeth Kolbertová se rozhodla zasadit až detektivně pojatý příběh šestého vymírání, které probíhá přímo před našima očima, do kontextu katastrofických změn, jimiž procházela naše planeta ve vzdálené minulosti a které byly tak bolestné, že prudce snížily diverzitu života. Spletitou a fascinující historii jejich objevování objasňuje na pozadí sporů velkých přírodovědců, kteří položili základy vědních oborů, z nichž vycházela evoluční teorie. Neméně důležitou roli zde však mají i nejnovější vědecké poznatky z astronomie, geologie, biologie a genetiky. Na osudech řady živočišných druhů – od dinosaurů a amonitů přes megafaunu z poslední doby ledové až po druhy vymřelé zcela nedávno – sleduje obecné vzorce masových vymírání i to, v čem se navzájem odlišují a co je specifikem dnešního ohrožení biodiverzity. Převážná část knihy však popisuje, k čemu dochází v přítomnosti – ve zbytcích amazonského deštného pralesa, na rychle se oteplujících svazích And, na vnějších okrajích Velkého bariérového útesu i v bezprostředním okolí každého z nás. Čtenář nutně dospívá k přesvědčení, že romantická představa člověka, který v minulosti žil v souladu s přírodou, je mýtem. Homo sapiens byl díky svým charakteristikám, jimiž se z ostatní přírody vyděluje, bytostným ohrožením pro jiné druhy – stejně neodvratným jako srážka asteroidu se Zemí – už od svého vzniku, jak dokládá například jeho interakce s neandrtálci nebo vyhubení tzv. megafauny. Třináct kapitol, třináct příběhů a všechny se špatným koncem. Přesto je tato kniha dobrá, dokonce výborná, a pro české čtenáře unikátní. Především proto, že je v nejlepším slova smyslu globální. Oněch třináct kapitol nás vede na různé kontinenty a do různých ekosystémů, které autorka všechny navštívila a kde vedla rozhovory a bádání mnohem hlubší, než bychom čekali. Na každém řádku je vidět, že připravovala text důkladně a dlouho, že má promyšleno, co chce říct, a že všechny informace má takříkajíc z první ruky. Navíc umí psát, barevně, plasticky, přesvědčivě, ne jako učebnici, spíš jako napínavou detektivku. Přestože tématem je současné vymírání organismů, bitva o biodiverzitu, kterou někde prohráváme pomalu, jinde rychleji a mnohdy na celé čáře, tedy téma ze své podstaty depresivní, jsou, zdá se, v řádcích této knihy i mezi nimi, opatrné důvody k optimismu… – z předmluvy Marka Orko Váchy