Don Juan vypráví příběhy o čarodějích minulosti, aby Castanedovi objasnil abstraktní jádro svého učení. Tyto příběhy nemají nic racionálně vysvětlovat. Jejich cílem je otevřít Castanedovu mysl vůči tomu, čemu toltécká tradice říká duch. Vyprávějí o tom, jak se duch projevuje, jak se ozývá, jaké jsou jeho úskoky a co znamená, když na čaroděje sestoupí. Příběhy jsou podobenstvím o tom, jak se čarodějové bezchybně vztahují k onomu základnímu principu, o němž se dá především mlčet.