Ve Skryté nauce za jógou byly vysvětleny důvody, proč jsem použil ono “za”. Je nesporné, že se Skutečnost nachází v těsné blízkosti vyvrcholení jogických cvičení; je také nesporné, že stěna mezi nimi je velmi tenká. Ale tato stěna je také tvrdá jako diamant: mohou jí proniknout jen ti, kteří byli poučeni o přítomnosti Skutečnosti, nebo, což je snazší, o tom, co Ona není; kteří umí rozlišovat mezi Ní a zdáním, které vypadá jako Ona. V této knize byla ukázána jiná stránka pravdy mentalismu - stránka, která odhaluje, jak se podílíme na tvořivé zkušenosti při poznávání fyzického světa a života v něm. Jak jsou naše nepatrné malé mysli a vznešená Světová Mysl (jinak nazývaná Bůh) těsně spjaty. Jak čas a prostor, které se zdají být vně nás, jsou ve skutečnosti uvnitř mysli. Jak hmotu s její zdánlivou skutečností zažíváme jako svou mentální zkušenost. Paul Brunton.

K tomuto cíli dospěje i naše civilizace, stejně jako k němu dospělo starověké metafyzické myšlení v Řecku, Indii a v Číně před mnoha staletími.

Náš podíl na něm spočívá ve vznešenějším a čistším bytí, než jak se normálně projevuje naše omezená lidská existence.

Poznáním, že jen Mysl je skutečná a že hluboko v nás a v celém kosmu existuje nesmrtelné vědomí.

Ukázka z díla:

Tajemství prostoru a času

Nyní musíme přistoupit k nejobtížnějšímu stupni našeho zkoumání onoho pochodu, kterým vnímáme zevní předměty, to jest, ke zkoumání povahy lidské zkušenosti zevního světa. Musíme v tomto zkoumání přes všechny jeho obtíže vytrvale pokračovat, neboť svět se stále před nás staví a tiše si žádá přiměřené pochopení své přirozenosti. Na svět nebo na cokoliv ve světě nemůžeme myslit jinak, než jako na existující v prostoru a čase. Jak bylo ukázáno, je to tím, že mysl sama hraje nejdůležitější úlohu v určení, jak budeme svět vidět, nutíc nás vidět jej v mezích oddělených a posloupných představ. Proto indičtí mudrci říkali, že myšlení samo o sobě nemůže postihnout skutečnost nebo podstatu světa a pozorovat ji. Vědci, kteří stanovili teorii relativity a teorii kvantovou, se nyní ocitli v témže postavení. Přiznali, že je nemožné postihovat a pozorovat jemnější jevy Přírody, aniž by do nich rušivě zasáhli již při samém pochodu pozorování. Jakmile vědecké bádání vniklo do tajemného subatomického světa elektronů, neutronů a protonů, muselo uznat, že pozorovatel sám hraje úlohu v určování pozorovaných jevů. Co přímo vidíme jako zevní věc, je ve skutečnosti mentální obraz. Věda si to pomalu počíná uvědomovat. Například starší vědecké teorie o optickém klamu ho prohlašovaly za jev čistě fyzický a přičítaly ho jakémusi fyziologickému podráždění sítnice nebo poruše očních svalů, ale novější teorie uznávají při něm i určitou mentální složku. Hmota již dále není vším, na čem záleží! Starší teorie považovaly iluzi za bezvýznamnou abnormalitu, zatímco novější zkoumání zjišťuje, že je od počátku do konce úzce spojena s pochodem vnímání. Zaměňovat tělesnou strukturu za nehmotné vědomí a upadat do staré léčky - považovat totiž hmotný mozek za tajemství mysli - jsou přirozené a prominutelné omyly nepřemýšlivých, nepoučených a filozoficky prostoduchých lidí, kteří se odvracejí znechuceni při první zmínce o této mentalistické nauce. To, že věc, které je možné se dotknout, kterou je možné vidět a ochutnat, je tak vnitřní vůči mysli, jako je zevní vůči tělu, a že samotné tělo je právě tak vnitřní vůči mysli, to dráždí jejich praktický rozum. Pouze nejhlubší uvažování může odhalit, že vjemy odvozené ze samotného lidského těla jsou stejně tak objektivní jako vjemy odvozené z plnících per, protože je může pozorovat mysl, subjekt. A tak druhá myšlenka vyvrací to, co tvrdí první dojem.

Bylo by však naprostým omylem domnívat se, že toto učení na nás žádá abychom věřili, že viditelné objekty nevidíme vně svého těla; že tyto objekty, protože je popisuje jako mentální vjemy, musí být umístěny někde uvnitř našeho těla, a že lesknoucí se okno, před kterým sedíme, není blíže než třpytící se hvězda tam v dáli. Pokoušet se umístit dům dovnitř lidské lebky je marnou snahou těch, kteří nepochopili tuto nauku, která, což ani není třeba říkat, v žádném případě neprohlašuje takový nesmysl. Žádný hmotný předmět takovéto velikosti by nemohl existovat uvnitř hmotné hlavy člověka.

Obsah knihy

Kapitola Strana I. Za jógou 9 Kdo jsem já? 17 Jaký je význam světa? 20 Učednictví v józe 24 Očekávání moudrosti 32 II. Konečná stezka 37 Tři stupně jógy 43 Kde nyní jsem? 47 III. Náboženské a mystické stupně 57 Co je meditace? 63 Stručný přehled mysticismu 67 Mysticismus nestačí 73 IV. Skrytá filozofie indie 77 Filozofie pravdy 86 Skrytá nauka Indie 92 V. Filozofická disciplína 102 Pravda nade vše! 110 Vytrvejte a doufejte! 111 Myslete! 113 Vnitřní odpoutanost 115 Koncetrace, klid a zasnění 119 Ukázněte city a očistěte charakter! 124 Vzdejte se ega! 130 VI. Uctívání slov 135 Psycho-patologie slov 141 Překvapivá odhalení o Pravdě, Bohu a Duchu 150 Co je fakt? 156 VII. Hledání pravdy 168 Cesta přemýšlení 177 Intuice a mysticismus 187 Filozofický insight (vhled) 195 VIII. Odhalení relativity 199 Klamy času 209 Nauka o stanovisku 212 Rozšiřující se časo-prostorový pocit lidí 223 IX. Od věci k myšlence 233 Od oka k mysli 238 Zrození vědomé zkušenosti 247 X. Tajemství prostoru a času 257 Geometrická iluze 269 Mentální promítání 274 Tvoření prostoru a času 283 XI. Magie mysli 293 Záhada vnímání 300 Prvenství myšlenky 310 Co jsou věci? 314 XII.Pád materializmu 323 Od neskutečného ke skutečnému 332 Svět jako myšlenka 338 Epilog: Filozofický život 352 O chování a umění 357 Nauka o karmě 363 Blaho světa 375 Filozofický názor na světovou krizi 381 Vysvětlení některých nepochopení 393