S čím se třetí rodiče potýkají. Třetí rodičovství jako příležitost k osobnímu rozvoji. Nejprve se postarejte sami o sebe. Šťastný třetí rodič ...

Mně se změnil osobní (a nečekaně i profesní) život, když jsem přišla na termín "třetí rodič". Napadlo mě to jednou ve vlaku po rozhovoru s kamarádkou a já věděla, že je to ono. Konečně pojmenování, které je neutrální a zároveň vyjadřuje mou pozici v rodině. Třetí rodič se v mém okolí rychle ujal a dnes, když mluvím s ostatními nevlastními rodiči, používají ho zcela přirozeně. Na svých známých vidím úlevu, když mohou říci: "Já jsem také v roli třetího rodiče!" Místo: "Jsem macecha," nebo"Jsem nevlastní matka ..." Komponovaná rodina

Podobně to máme i s po jmenováním celé naší rodiny. Sešívaná? Patchworková? Slepená? Mě osobně nevyhovuje ani jedno z těchto slov. Nechci být součástí rodiny, která je poskládaná z nějakých starých kousků. Proto jsem zavedla termín "komponovaná rodina". Každý samozřejmě cítíme význam slov trochu jinak. Je jen na vás, co si vyberete a jak svoji rodinu i svou roli v ní budete nazývat. Bonusové děti

Celá problematika pojmenování v komponované rodině se v neposlední řadě dotýká i našeho vztahu s nevlastními dětmi. Ano, jsou ne-vlastní, takže něco v nás okamžitě nastartuje obranné či jiné mechanismy, protože máme v pudech, že co není naše, je cizí a neznámé, a může být tudíž obávané a rizikové. Pokud chceme mít se svými nevlastními dětmi dobrý vztah, musíme pro ně najít pojmenování, které je zahrne do našeho vlastního teritoria. Já zde používám termín, který kolegyně našla v němčině a máme ho s třetími rodiči nejraději - "bonusové děti".