Sedmý díl ze série pojednává o síle lidské mysli a možnostech jejího využívání. Najdeme zde úvahy o rozvoji lidské společnosti, cvičení pro teleportaci a neobyčejně silné obrazy budoucna.

Úryvek z knihy:

Tvořivá mysl

Lidský život! Na čem nebo na kom závisí? Proč se jedni lidé stávají císaři, vojevůdci, druzí sbírají na smetištích odpadky? Říká se, že osud každého člověka je předurčený od narození. Jestli je to pravda, pak je člověk pouze bezvýznamný šroubek v systému nějakého mechanizmu, nikoliv vysoce vyvinutý Boží výtvor. Avšak existuje i jiný názor: člověk je soběstačný výtvor, jenž má v sobě absolutně všechny vesmírné energie. Ale má v sobě jednu energii, charakteristickou pouze pro něj, jmenuje se „energie mysli“. A pokud člověk pochopí, co vlastní, naučí se ji v plné míře používat, stane se vládcem celého vesmíru. Tak které z těchto dvou tvrzení, jež se vzájemně vylučují, je pravdivé? Abychom si v tom udělali jasno, připomeňme si starý příběh, jenž se stal téměř vtipem. Člověk, rozzlobený na svůj život, běžel do lesa na kraji města, zvedl nahoru ruce sevřené v pěsti a zakřičel k Bohu: „Nemohu takhle dál žít. Na Tvém pozemském hospodářství vládne nespravedlnost a chaos. Jedni lidé jezdí městem v drahých autech, přejídají se v restauracích, druzí sbírají na smetištích odpadky. Například já nemám peníze ani na boty. Jestli jsi, Bože, spravedlivý, jestli vůbec existuješ, zařiď to tak, abych vyhrál v loterii hodně peněz.“ Na nebi se rozptýlily mraky, sluneční paprsek se teple a laskavě dotkl volajícího člověka a z nebe zazněl klidný hlas: „Uklidni se, můj synu. Jsem připravený splnit tvé přání.“ Člověk se zaradoval. Jde ulicí, usmívá se, s potěšením si prohlíží výlohy obchodů, představuje si, jaké věci si pořídí za vyhrané peníze. Uplynul rok. Člověk nic nevyhrál. A došel k závěru, že ho Bůh oklamal. Velice rozzlobený přišel do lesa na to místo, kde slyšel Boží slib, a zakřičel: „Neplníš své sliby, Bože. Zklamal jsi mě. Čekal jsem celý rok. Toužebně jsem myslel na nákup, který udělám za vyhrané peníze. Ale uplynul rok a žádnou výhru jsem nedostal.“ „Ach, můj synu,“ zazněl z nebe smutný hlas, „chtěl jsi vyhrát mnoho peněz v loterii. Tak pročpak sis za celý rok nepořídil ani jeden los?“ * * * Tento krátký příběh se vypráví mezi lidmi jako vtip. Všichni se smolaři vysmívají: „To mu nedošlo, že aby vyhrál v loterii, musí nejdřív koupit aspoň jeden los? Neudělal ani tu nejsamozřejmější věc.“ Není tady důležitá pověst jako taková, není důležité, jestli se to, o čem vypráví, skutečně stalo. Podstatné je něco jiného, a to lidská reakce na události, jež se odehrály. To, že se lidé smějí nechápavosti člověka, vypovídá o skutečnosti, že intuitivně, možná podvědomě chápou: jejich vlastní budoucí život záleží nejen na nějakých Vyšších silách, na Boží vůli, ale na nich samotných. A teď ať každý zkusí rozebrat svou životní situaci. Udělali jste všechno pro splnění svých snů? Dovolím si tvrdit, a ne bezdůvodně, že se jakákoliv touha, dokonce i zdánlivě nereálná a zcela fantastická, splní v případě, že člověk udělá jednoduché a postupné kroky vstříc této touze. Toto tvrzení lze doložit množstvím příkladů. Tady je jeden z nich. … Jsi tvůrcem svého osudu Lidský osud… Mnozí si myslí, že je vytvářen někým shůry. Ale ten někdo jednoduše dává každému člověku k dispozici nejsilnější vesmírnou energii, která je schopna ovlivňovat osud svého majitele a tvořit nové galaxie. Touto energií je lidská mysl. Pouhý poznatek, že je tomu tak, nestačí: člověk si musí tento jev uvědomovat a cítit. Na tom, jak plně jsme si to schopní uvědomit, pocítit a pochopit, záleží skutečnost, do jaké míry se nám budou otevírat tajemství vesmíru, mechanizmus zázraků, přesněji řečeno, zákonitých jevů. Pouze uvědomění si a přijetí energie mysli dovolí každému člověku udělat svůj život a život svých blízkých šťastným. A právě šťastný život na zemi je člověku předurčen. Tedy potřebujeme se utvrdit v tom, že následující závěry jsou nepochybné. Zaprvé, člověk je myslící bytost. Zadruhé, ve vesmíru neexistuje nic, co by se svou silou vyrovnalo energii mysli. Všechno viditelné a také nás samotné stvořila energie mysli. I kdybychom vyjmenovali milióny předmětů od primitivního kladívka po kosmickou loď, vzniku každého z nich bude předcházet mysl. Představa vytváří materiální předmět v prostoru, jenž je pro nás neviditelný, zatím nevidíme materializaci, to však neznamená, že tento předmět neexistuje. Již je vytvořen v myšlenkovém prostoru, a to je významnější než následující materializace. Kosmická loď se vytváří myslí jednoho člověka nebo několika lidí. Zatím je neviditelná, nemůžeme se jí dotknout, ale již existuje! Existuje v rovině, jež je pro nás neviditelná, později se materializuje a získá podobu viditelnou pro náš obyčejný zrak. Co je významnější na vytváření kosmické lodi? Myšlenka vynálezce, konstruktéra nebo činy dělníka, jenž vyrábí součástky podle předložených výkresů? Samozřejmě, že v tomto případě každá práce je potřebná, ale přece prvotní je mysl. Skutečná kosmická loď může havarovat a prvotní příčina nebude v nějaké vadné součástce, ale v selhání mysli. Lidově se tomu říká nerozvážnost. Mysl může předpokládat všechny nehody. Pro ni neexistují nepředvídané situace. Ale různé nehody, zmatky se stávají. Proč? Uspěchala se materializace, nebylo mysli umožněno, aby ukončila projekt. Když takto popřemýšlíme, každý sám se přesvědčí o nepochybnosti následujícího závěru: všechny předměty, které kdy byly vyprodukovány na Zemi, jsou materializací mysli. Teď si je třeba uvědomit, že naprosto všechny životní situace, včetně samotného života, nejdříve vznikají v myšlenkách. Svět živé přírody, jejíž vidíme, včetně samotného člověka, prvotně vytvořila Boží myšlenka. Člověk stejně jako Bůh je schopný svou myslí vytvářet nové předměty a vlastní životní situace. Pokud je vaše mysl vyvinutá slabě nebo z nějakého důvodu nemá možnost svobodně využívat energii a rychlost, jež jsou jí vlastní, vaše životní situace bude ovlivňovat cizí mysl, možná vašich blízkých, známých, celkové zaměření společnosti. Ale i v druhém případě se vaše životní situace vytváří nejdřív lidskou myslí. A můžete za to vy sami, že jste potlačili, uvěznili svou vlastní mysl, čímž jste se podřídili vůli myšlenek jiného člověka a vaše nezdary nebo úspěch již budou záležet na tom druhém nebo druhých. Můžeme se o tom přesvědčit na základě četných životních příkladů. Zamyslete se, co dělá člověk předtím, než se stane známým umělcem? Nejdřív ze všeho po tom samozřejmě touží, pak v myšlenkách vytváří plán, jak dosáhnout cíle, a potom začne jednat: amatérské působení, patřičné vzdělávací instituce, nástup do práce v divadle, filmovém studiu nebo filharmonii. Někdo by mohl namítnout, že všichni touží po tom, stát se proslulými herci, ale dokáží to pouze vybraní jedinci a někteří jsou vůbec nuceni hledat práci v jiné oblasti, jež není spojená s hereckou kariérou, že kromě touhy je potřebný talent. Ano, je to tak. Ale vždyť talent se také vytváří silou mysli. A co fyzické a vrozené předpoklady? Samozřejmě, jsou důležité, ale opět, mysl není tak hloupá, aby beznohému člověku vytvářela plán cesty na baletní školu. Jakpak je to možné, pomyslí si čtenář. Pokud vše, dokonce povolání a blahobyt záleží na vlastních myšlenkách člověka, pak by všichni lidé měli být významní a bohatí, nebyli by ti, kteří živoří a hrabou se na smetištích při hledání potravy. Nuže, pojďme se podívat na smetiště v pravém smyslu tohoto slova.