V češtině vychází poprvé, a to postupně ve dvou svazcích.
Rozsáhlá sbírka Židovské vtipy je její nejznámější prací. První vydání vyšlo v roce 1960 a do dnešního dne dosáhla kniha celkového nákladu přes milión výtisků.
Později se ve svém studiu a publikační činnosti zaměřovala stále více na židovskou kulturu a jazyk jidiš.
se narodila v Haliči nedaleko Lvova. Aby unikli zmatkům první světové války, odešli její rodiče v roce 1914 do St. Gallen ve Švýcarsku. Vystudovala filozofii, psychologii a dějiny umění v Berlíně a Paříži.
Salcia Landmannová (1911-2002)
Sbírka je opatřena přílohou, která obsahuje slovník použitých výrazů jazyka jidiš, jakož i jmenný seznam zmiňovaných židovských osobností.
První svazek dvoudílné publikace přináší výběr z více než tří tisíc židovských vtipů.
Kromě příjemné a inteligentní zábavy tak může čtenář chvílemi pocítit též nostalgii a smutek.
Přitom většina sebraných vtipů pochází ze zemí východní Evropy, jejichž židovské obyvatelstvo bylo za druhé světové války téměř vyhlazeno.
V doslovu autorka ukazuje židovský vtip jako důležitou součást kultury a životního stylu židovských komunit.
odkazuje na celou jednu vymizelou evropskou kulturu.
Je však ještě něčím víc než jen knihou pro zasmání:
Sbírka Salcie Landmannové tato kritéria splňuje.
K dobrému humoru patří dar vidět nedokonalý svět i jeho obyvatele s laskavým nadhledem, schopnost nadlehčit tíživé stránky života smyslem pro paradox a situační komiku.
Sedí si v kleci úplně volnej!"
Nemá ženu, nemá mišpoche (rodinný klan), a tak nemá starosti!
"Jak by se nedoved" smát, Moricku!
"Tate, tamhle sedí papoušek. Dovede se taky smát?"
V zoologické zahradě: