Nicméně, při určitých příležitostech - oficiálním komuniké, slavnostním oficiálním projevu, proslovu při odchodu zaměstnance do důchodu apod. - je nejlepší volbou text přečíst, protože tyto typy řečnických projevů se velmi pečlivě sestavují předem. Pokud se tedy s podobným textem setkáte, seznamte se s ním několik dní předtím, než s ním veřejně vystoupíte. Abyste působili přirozeně, přečtěte si ho mnohokrát nahlas (např. dvacetkrát) a přemýšlejte o něm. Ne, není to přehnané. Je to takový průměr toho, kolikrát si herec musí přeříkat roli, aby si ji dobře osvojil. Když si daný text dvacetkrát pečlivě nahlas přečtete, uvědomíte a procítíte si význam a váhu každého slova a interpunkčního znaménka, mozek si už nutně některé části zapamatuje nazpaměť. A až takto připraveni předstoupíte před publikum, budete mít tyto pasáže zažité tak, že při nich budete moci s posluchači navázat očima kontakt.
Dobrým řešením je používání kartiček. Uchrání vás od pokořujících děr v paměti a zároveň vám umožní s publikem očima komunikovat. Dozvíte se tak, s jakým ohlasem se vaše slova setkávají, a větné obraty, volbu slov, odmlky, gesta i vtipné vsuvky můžete reakcím posluchačů přizpůsobit. Budete se moci vyjadřovat přirozeně a spontánně, pohybovat se před posluchači podle libosti, protože kromě několika kartiček v jedné ruce vás žádný papír nebude nutit stát na místě s očima přikovanýma k textu.
Základem každého veřejného vystoupení je dokonalá příprava. Pokud dobře znáte téma, o němž máte hovořit, a to byste tedy znát měli, bát se nemusíte. Není tedy žádný důvod, abyste se spokojili s tím, že jako nějaký robot text přečtete nebo odříkáte zpaměti, místo abyste lidem to, o co se s nimi chcete podělit, řekli.
Někteří lidé se domnívají, že tajemství úspěchu řečnického projevu spočívá v tom, že se ho jednoduše naučí nazpaměť. Není to sice názor tak zcela mylný, ale zároveň to není úplně pravda, protože text, který se naučíte zpaměti a odříkáte ho, zní vždycky trochu falešně. Nikdy není příliš sugestivní a působí uměle. Kromě toho tu je stále ona hrozba výpadku paměti, která může případné obavy dotyčné osoby značně posílit.
Samozřejmě, pokud to přečtete, budete mít jistější pocit, protože se nebudete bát výpadků paměti. A navíc se nebudete muset střetávat očima se všemi těmi lidmi, kteří vás budou sledovat. Nicméně, porovnáme-li s tím nevýhody a rizika, které nám čtení napsaného textu přináší, je mnohem lepší projev nečíst. Při čtení nemůžete například udělat žádné gesto, protože musíte držet text, jste ochuzeni o veškerý vizuální kontakt s publikem, který je zásadní proto, abyste si posluchače "oťukali", a konečně, nemůžete se jejich reakcím přizpůsobit, protože máte jen jednu možnost 􀈃 číst, co jste si napsali.
Vystoupíte-li s příspěvkem před publikum, ať už je posluchačů málo, nebo více, vaším cílem je těmto lidem něco říci, o určité záležitosti je přesvědčit, přimět je, aby sdíleli váš názor. To znamená, že nestojíte za řečnickým pultem proto, abyste vedli jakousi seanci četby. Nedělejte tedy z vašeho příspěvku nudné a jednotvárné vystoupení tím, že text přečtete a připravíte si ho tak dokonale, že nebudete mít možnost se jakkoliv spontánně projevit.
ČÍST, NEBO NEČÍST?
Abyste zaujali tuto skupinu, musíte se hýbat, sedat si, vstávat, zkrátka zapojit do vystoupení své tělo. Budete-li například vyjmenovávat jednotlivé body projevu, můžete říci: Bod číslo jedna, a zvednout přitom palec nebo ukazováček, bod číslo 2, a zvednout další prst atd. Stejně tak můžete dát do publika kolovat nějaký předmět nebo obrázek. Jinak řečeno, chcete-li získat pozornost kinestetického typu posluchačů, musíte určité pasáže zdůraznit pohybem, vhodnou gestikulací, mimikou, ukázkou nějakého materiálu nebo předmětu.
KINESTETICKÝ TYP
Je mnoho způsobů, jak řečnický projev, přednášku nebo jiné vy stoupení oživit, aby bylo pro publikum přitažlivé. K nejčastěji používaným vizuálním pomůckám patří grafy, schémata, plakáty, filmy a fotografie, diapozitivy nebo blány pro zpětný projektor. Měli byste tedy podle okolností mít k dispozici promítací zařízení, plátno, videokameru, monitor, počítač nebo alespoň tabuli či flipchart na papírový blok.
VIZUÁLNÍ TYP
Chcete-li zaujmout tyto posluchače, musí váš hlas znít příjemně a být dostatečně modulovaný, aby projev byl působivý a svěží. Auditivní typy jsou na hlasové odstínění velmi vnímavé.
AUDITIVNÍ TYP
Musíte si také zapamatovat, že lidé nereagují na tytéž stimuly stejně. Na základě vědeckých výzkumů se zjistilo, že každý člověk dává přednost jiné percepci reality. To umožnilo rozdělit populaci na tři hlavní typy vnímání: auditivní, vizuální a kinestetický. Aby vaše řečnické vystoupení mělo úspěch, musíte vzbudit zájem všech skupin.
Jak nás posluchači vnímají
Ukázka z knihy:
S. Sperandio je psycholožka, působí v Kanadě jako osobní a profesní kouč, pořádá firemní kurzy a semináře zaměřené na komunikaci.
Kniha je určena čtenářům se zájmem se o komunikaci.
Dobrá komunikace v zaměstnání je klíčem k úspěchu, je však třeba ovládat základní pravidla, která přináší tato publikace spolu s konkrétními příklady. Poskytuje praktické návody, jak zvládat ústní i písemné vyjadřování v pracovním procesu i s ostatním okolím v zaměstnání. Radí také, jak komunikovat prostřednictvím internetu, telefonu, jak si připravovat a podávat ústní vystoupení i písemné zprávy.
Pravidla ústního i písemného vyjadřování